Listopad 2013

Typy na vánoční dárky!

23. listopadu 2013 v 16:54 | Miška |  Tipy & rady, recenze
Zdravíčko,
konečně jsme se dokopala k článku, který bude jedním z vánoční série všech možných vánočních článků. Původně jsem chtěla natáčet vánoční série všemožných rad a tipů, ale bohužel mě tíží čas. Domů přijíždím ze školy ve čtyři a tudíž je tma. Nemůžu natáčet a ještě ke všemu jsme včera musela začít balit dárky, protože jich bylo opravdu moc a chtěla jsem to mít z krku. A tak jsem se rozodla, že vám celý průběh balení dárků natočím s tím, že vám poradím, jaké dárky byste mohli koupit svým blízkým. Já doufám, že se vám článek bude líbit a jdeme na to!




1. Typy na dárky pro taťku
Tu nejtěžší pasáž jsem vybrala na začátek, protože jistě spousta z vás bude pátrat po typech na dárky hlavně pro taťky. Je to snad ten nejtěžší úkol, který o Vánocích může nastat, a proto mám pro vás spousty inspirací.
Můj taťka je milovníkem čaje a moc si přál čaj Lapacho, který jsem zakoupila v Albi a úžasných 130g stálo pouhých 109,-Kč. Není to skvělé? Potom jsem mu od Tescomy spolu s mamkou objednala z Mall.cz konvičku na čaj. Taťka také moc rád čte, zajímá ho druhá sv. válka, tudíž jsme s mamkou vybraly jednu obří knihu, kterou momentálně mám už zabalenou a tudíž jsem jí ani nemohla vyfotit. Také jsme z Mall.cz objednaly knihu o 1000 nechutnostech, která je dokonale zpracovaná a jistě zpestří taťkovu knihovnu. A poslední, co jsme mu objednaly, byla váha, jelikož se potřebuje vážit kvůli jeho zdravotním komplikacím.





2. Dárky pro mamku
Moje dárky většinou bývají jako náhrada za něco, co už dochází. Proto jsem mojí mamce koupila kulmofén od Bosche, jelikož jí ten starý začíná stávkovat. Také jsem jí splnila přání tím, že jsem jí koupila otvírák na konzervy, který si přála ze všeho nejvíce a spolu s taťkou jsme mamce objednali krásnou peněženku Gucci, která je kožená a skvěle se hodí k její kabelce. Ještě dnes jsme spolu s taťkou objednali masážní přístroj nohou, jelikož ho mamka potřebuje jako sůl.







3. Dárky pro ségru
Moje ségra je milovníkem pečení a kuchyně, možná proto jsou vlastně téměř všechny dárky zaměřené jako pomocníci v kuchyni. Prvním pomocníkem, kterého ségra nutně potřebovala, byla konvice na čaj. Ta bude totiž náhradou za konvici, kterou jí rozbila její dcerka. Dále jsem ségře koupila váhu spolu s odměrkou z mall.cz za skvělých 400,-Kč. Také jsem se rohodla zapojit trochu svojí fantazie a nahrála jí na dvě CD spoustu písniček, které si bude moc poslechnout v autě. No a samozřejmě pro ní nesmí chybět ani její vysněný elektrický mlýnek na koření od Tescomy!




4. Dárky pro neteřinku, malou ségru
Pokud máte neteř, nebo malou sestřenici, sestřičku, apod., mám pro vás dárky, kterými se můžete inspirovat. 1. dárečkem je magnetická knížečka s krtečkem, kterou měla v Lidlu v akci za 150,-Kč, dále čepička a šála a také voskovky, kterými můžete malovat po dlaždičkách a pomocí houbičky je smýt. Také jsem neteřince pořídila krásné dekorace na zeď, tak snad se jí budou líbit. Pokud byste se divili, co má být ta kniha Šéf na grilu, tak ta je pro mojí ségry přítele. :)



Tímto mé dnešní typy končí, já doufám, že se vám článek líbil a že se těšíte na další! Mějte se hezky, Vaše Miška.



Focení dvou týdnů

18. listopadu 2013 v 20:46 | Miška |  Život obyčejné blogerky
Mí milí, drazí,
moc se omlouvám za mojí neaktivnost, ale důvody znáte. Prostě drtit si do hlavy ekonomiku a němčinu zkrátka zabere celý večer a děkuju bohu za to, když se najde alespoň dobrá půlhodina na takový oddech, který teď momentálně mám a ráda ho budu investovat do napsání nového článku. Tentokrát to bude shrnutí asi dvou týdnů pomocí fotek, tak doufám, že se vám článek bude líbit!



Víte, miluju ten pocit, když přijdu na to, že můj foťák na mobilu dokáže zaostřit můj ksichtít, i když se otáčím o 360°. No a ještě lepší pocit je po tom, když si po takovém otáčení dřepnete a chce se vám vyzvracet váš sobotní oběd.



No, samozřejmě nesmí chybět nějaká víkendovka s mým přítelem. Bez toho by přece fotočlánky nemohly být. :)



Znáte ten pocit, kdy přijdete na nějakou úplně neskutečnou novinu, o které jste dokoposud nevěděli? Jakože třeba Jindřichova Hradcem prochází 15. poledník?




Á jde se na fotky typu hladová Miška. První část - chleby s máslíčkem a ředvičkami, druhá část - suchary s brusinkovou paštikou.




A ta druhá část? Vyváření si s mým přítelem - těstovinový salát, a housková párty alá cesta ze školy domů a pojídání zbytků svačiny.




Moc děkuju mé tvůrčí kámošce, která mi vytvořila tyhle slaďoučké svícínky na Halloweena.



Viděli jste oblíbence za říjen? Asi jistě víte, že tenhle boží lak se stal mým oblíbeným.





V poslední době jsem si oblíbila fotky, na kterých jsou různé výhledy na město. Miluju boží výhled na Prahu s mojí třídou.



No a tady je vlastně Praha podruhé z Pražského hradu.




Škola, aneb když Miška neví co má dělat, a tak fotí "dokonalou" ekonomiku a svůj penál při dějepisu.




Dneska jsem narazila na naprosto boží oblečky pro maličké holčičky v H&M. Už asi vím, co bude dárkem pro mojí neteřinku. :)




Miluju páteční cesty vlakem ze školy. Moje krásná kámoška, co se snaží oběsit a usnout a krásný výhled na přírodu.



Á poslední? Ten nejkrásnější výhled na Jindřichův Hradec. <3

Liebster Blog Award - blog TAG

11. listopadu 2013 v 6:00 | Miška |  Život obyčejné blogerky
Ahoj slečny, tento blogový TAG prohýřil celou blogovou sférou, já jsem si jej všimla až včera, kdy mě nominovala má oblíbená blogerka Bekky. Mým úkolem je do toho článku napsat 10 zajímavostí o mě a odpovědět na 10 otázek, které mi položila Bekky. Potom musím vymyslet 10 nových otázek, na které budu nominovat dalších 5 blogerů.

10 zajímavostí o mě:
1. Jsem závislá na citronovém čaji od Dobré vody.
2. Ještě doteď jsem nepřišla na to, jaký je můj smysl života.
3. Mám odstáté uši.
4. Díky obrovské trémě jsem na základce nenáviděla sportovní závody.
5. Miluji hnědou barvu a svíčky s vůní skořice a jablek.
6. Alespoň 7x denně si myju ruce.
7. Téměř každou obpřestávku ve škole musím chodit na záchod.
8. Neusnu bez odlíčené pleti.
9. Dříve jsem si holila obočí, protože trhání mě bolelo.
10. Za poslední dva roky jsem se vždy připravila na každý test, který jsme měli příští den psát. (Zítra píšeme tři.)

A teď otázky od Bekky:
1. První věc v životě, kterou si pamatujete?
Na své dětství vzpomínám spíš negativně, ale taková hezká věc, na kterou ráda vzpomínám bylo to, když jsem jako malá holka dostala k Vánocům vlakovou dráhu a stavěla jsem jí denno denně a pouštěla po ní vlaky na baterky.

2. Co děláte, když jste naštvaní?
Nejvíc mi pomáhá, když se vybrečím. Vztek jde rázem ze mě pryč a já jsem opět v klidu. Když se naštvu ve škole, je to o něco horší a většinou tomu musím nechat volný průběh, což je nejhorší, protože jsem potom nepříjemná na ostatní.

3. Čeho prvního si všimnete na druhém člověku?
Strašně mě zajímají hlasy ostatních, to jak se vyjadřují a jaký mají tón hlasu. Toho si všímám nejvíce. Když je člověk potichu, tak se ráda např. u dívek dívám na postavu a porovnávám jí s tou svojí. Zní to divně, ale je to tak. :-D

4. Čeho si na sobě nejvíc vážíte?
Asi toho, že se většinou k věcem dokážu dokopat. Nenechávám vše na poslední chvíli a snažím se vše vykonat co nejdříve. Také jsem svému příteli 100% věrná, což dneska dokáže málokdo.

5. Kdyby se hned dala změnit jedna vaše vlastnost, která by to byla?
Náladovost.

6. Sladká nebo slaná jídla? A které je nejoblíbenější?
Spíš slaná, ze sladkých se mi křiví huba. :) V poslední době jsem si hooodně oblíbila gnocchi se smetanou a špenátem.

7. Nejoblíbenější rok školy? Proč?
Pokud se myslí základky, tak ten poslední. Moc jsem se těšila, až poznám nové lidi a základku ukončím, protože jako třída jsme byli děsný kolektiv. A navíc vybírání středních škol bylo takové vzrůšo.

8. Jakou pohádkovou postavičkou jste chtěli být jako děti?
Tak já už jsem vyrůstala v trochu modernější době, takže jsem chtěla strašně moc být Will z kouzelnic Witch.

9. Je nějaká knížka, která vás v životě ovlivnila?
Ano, jedna by se našla. My děti ze stanice ZOO, díky které ve mě vznikl obrovský odpor k "feťákům".

10. Váš nejoblíbenější citát?
Největší chyba, kterou můžeš udělat, je mít strach, že nějakou uděláš.


A nyní otázky pro blogerky, které budu nominovat:
1. Jaká je tvá nejoblíbenější poloha při spaní.
2. Ja často uklízíte svůj pokoj?
3. Máš nějakého domácího mazlíčka?
4. Kdy kupuješ vánoční dárky?
5. Jaké je tvé nejoblíbenější roční období a proč?
6. Jakou nejdražší věc sis kdy koupila?
7. Jak často si něco pro radost koupíš?
8. Momentálně oblíbená písnička?
9. Kniha, kterou momentálně čteš?
10. Na jaký dezert si potrpíš?


Blogerky, které nominuji: Bekky, Kája, Majda, Atze, Adélka
Já moc děkuji Bekky za nominaci a určitě se budu těšit na další, tak zase někdy, Vaše Miška.

Porovnání 3 matujících krémů! Který je lepší?

9. listopadu 2013 v 11:05 | Miška |  Tipy & rady, recenze
Zdravíčko! Konečně jste se dočkali recenze, kterou vám slibuji asi půlroku. Takyže její příprava ten půlrok trvala! Zkoušela jsem totiž různé matující krémy v různých cenových relacích. Bylo to celkem zajímavé objasnění toho, jaký matující krém si pro příště koupím a který rozhodně ne! Chci vás jen informovat, že krémy jsem si kupovala za vlastní peníze a rozhodně tuto recenzi nedělám proto, že by mi někdo všechny produkty ke zrecenzování poslal. Pouze vám chci poradit, jaký krém si pro zmatnění vybrat, protože mastná pleť je jednou z hlavních příčin vzniku akné.


1. Moisture Match - Garnier
Ráda bych začala u nejdražšího krému, který jsem kdy zkoušela. Tento matující krém stál asi 140,-Kč a zakoupila jsem ho klasicky v D&M. Před nedávnem byla dokonce akce na tento krém, kdy jste si mohli zakoupit čistící pleťovou vodu a tento krém za skvělých 130,-Kč!




Krém slibuje dokonalé zmatnění pleti a rychlou vstřebatelnost. Tyto dva faktory krém slibuje na výbornou! Pleť je po tomto krému dokonale zmatněná, i když je ještě chvilku po vstřebání lepkavá. Což si myslím, že není tak hrozné, protože lepkavost rázem zmizí. Rozhodně je lepší tento krém použít tak 10 minutek před tím, než začnete nanášet make-up. Já jsem sice nanášela pouze korektor, ale byl vcelku problém v tom, že korektor se až moc rychle rozmazával a hodně mi díky krému zalézal do "vrásek".



Krém jsem se také pokusila nanést na ruku, abych zjistila, jak dlouho trvá, než se pořádně vztřebá. Čas, kteý jsem naměřila rozhodně odpovídá heslu: "Rychlá vstřebatelnost". Mám z něj velikou radost, protože přesně to, co je slíbeno na obale je i ve skutečnosti!



A teď trochu to negativnější. Krém se strašně rychle vypotřeboval. Používala jsem jej asi měsíc a půl, což je rozhodně rozdíl od ostatních krémů, které jsem používala klidně i 3 měsíce. Když jsem si produkt zakoupila a krém jsem z krabičky vyndala, zarazilo mě jeho malé balení. 50ml za 140,-Kč je rozhodně dost a to mě vcelku odradilo od další koupi tohoto produktu. Bohužel. Co se týče funkčnosti vše plní na výbornou, takže pokud vám nevadí taková cena, rozhodně do něj krásky jděte!


2. Mattierende Creme - Balea
Tento krém je jedním z levnějších matujících krémů, které v drogerce můžete zakoupit. Stál mě 75,-Kč a opět jsem jej koupila v D&M. Krém je hodně chválený mnoha blogerkami a stejně jako ostatní matující krémy krásně citrusově voní. Tento má vonět po limetkách.



Krém vám bohužel nemůžu ohodnotit tak podrobně, jako ty ostatní krémy, protože jsem jej vypotřebovala až na úplné dno a byl to vlastně i můj první matující krém vůbec, tudíž jsem nevěděla, jaké úmysly s ním nakonec udělám. Vznikla z toho tato recenze. :) Krém je naprosto skvělý a co se týče výdrže balení je pravým opakem Garnieru. Krém mi vydržel asi 2 měsíce a půl, jelikož stačila maličká dávka na celou peť, která dokázala mojí pleť skvěle zmatnit. Krém se vstřebával asi o chlup pomaleji, než Garnier, což mi samozřejmě nevadilo, protože i přes to to byla vcelku rychlost. Bohužel vám více o tomto produktu neřeknu, protože je to přeci jen asi už půl roku, co jsem jej naposledy používala. ZA mě ale rozhodně ano, cena, funkčnost - vše je prostě skvělé. A tak nezbývá nic jiného než si pro něj příště opět zaskočit. :)



3. Light Moisture - Avon
A jdeme na to nejhorší. Krém od Avonu mě stál asi 49,-Kč a zakoupila jsem jej přes mojí ségru, která je Avon Lady. Na krém jsem se strašně moc těšila, protože mi docházel ten od Garnieru a v tu dobu jsem neměla vůbec čas si zaskočit do D&M pro jiný, navíc jsem chtěla zkusit nějaký krém od Avonu, a tak jsem jásala, když mi přišel.



První, co mě velmi překvapilo, byla jeho gelová konzistence. O to víc jsem se na něj začala těšit, protože krém s gelovou konzistencí jsem zatím ještě neměla. Také jsem měla obrovskou radost z bytelného balení tohoto krému, což jsem vlastně i po čase používání brala jako jediné plus u tohoto krému.


Krém je prostě jedním slovem děsný. Nejhorší je asi doba, než se do pleti vztřebá. Podívejte se na čas, který jsem naměřila! No není to děsné?




Kvůli tomuto času vstřebávání jsem krém začala používat na noc, čímž vlastně ztratil veškerý smysl jej používat. Co je ovšem ještě horší je ta jeho gelová konzistence! Díky ní se totiž takovou dobu do pleti vstřebává a díky ní mi krém na pleti udělá neskutečně mastný film! Navíc mi při roztírání tohoto krému přijde, jak kdybych si na pleť matlala marmeládu, protože ať se snažím sebevíc, pořád mi po té pleti klouže a ne a ne se do té pleti vstřebat. Cena krému, super, balení super ale funkčnost? ÚDĚS! Proto vám dívky radím, nekupujte si tento krém a raději těch 50,-Kč dejte do něčeho lepšího, než je toto.



Nyní se vrhnu na porovnání krému od Garnier a od Avonu. Tady uvidíte rozdíl hlavně v konzistenci. Krém od Garnieru vypadá jako taková muse (pěna), kdežto Avon vypadá jako puding, který jsem před chvilkou snědla. Tak divně se "hýbe" a vypadá tak nějak slizce.




A co se týče filmu na pleti? Garnier rozhodně vede, protože z mastné pleti udělá krásně sametovou pleť, která je při pohlazení jako dětská prdýlka. A Avon? Ten udělá z mastné pleti ještě mastnější a lepkavější. Upozorňuji, že pleť s těmito krémy jsem fotila hned potom, co jsem je nanesla, tudíž ještě nejsou vstřebané. I tak ale vidíte ten rozdíl!




Závěrem celé této dlooouhé recenze je to, že výhercem se za mě stává má milovaná Balea, která za svou cenu odvede dokonalou práci. Já doufám, že jsem vám inspirovala a doufám, že dáte na mé rady! Tak se mějte krásně, Vaše Miška.

Rozhovor s přítelem - Airsoft

7. listopadu 2013 v 6:20 | Miška |  krásná.cz
Článek čtěte ZDE.

Na dívčích webech se vyskytují hlavně dívčí rady, tipy, články o kosmetice, o tom, jak vyřešit problémy... Málokdy se však na těchto webech vyskytují články jako je tento. Rozhodla jsem se, že vám díky mému přítelovi, přiblížím jednu velmi zábavnou, ovšem vcelku těžkou hru. Hra se nazývá airsoft a já pevně věřím, že některé z vás se vybaví, o jakou hru se jedná.

1. Pro začátek nám prosím vysvětli, co to vlastně airsoft je?
Airsoft původně vznikl jako konkurence paintballu. Jedná se v podstatě o hru založenou na stejném principu (střelba po protihráčích). V airsoftu se akorát používají zbraně na pohled shodné s originály, tudíž jsou nerozeznatelné od pravé zbraně. Na rozdíl od paintballu se v airsoftu užívají jako střelivo plastové kuličky o průměru 6mm.

2. Slyšela jsem, že se airsoft dělí na nějaké druhy, o jaké druhy se jedná?
Obyčejný airsoft, military airsoft a reenacting. Obyčejný airsoft se myslí hra, kde se jedná o klasické střílení (tým proti týmu). V military airsoftu se navíc používají i vojenské doplňky, vojenské typy her. Reenacting je kopírování pravých vojenských jednotek (USMC, AČR...).

3. Je potřeba mít na airsoft kromě zbraně i jinou výbavu?
Ano. Základními potřebami jsou ochranné brýle, lékarnička, pevná obuv a maskovací oděv. Dále závisí na každém jedinci, co si pořídí (Taktické doplňky - vesty, helmy, doplňky ke zbraním...).

4. S kolika lidmi je hra airsoftu nejideálnější?
Závisí na typu hry a prostorách ke hře. Může se hrát ve dvou, ale také i v počtu 3000 lidí (český a zároveň světový rekord).

5. Má airsoft nějaká pravidla nebo je to hra pouze o střílení na nepřátele?
Základními pravidly je hrát fair-play (přiznávat zásahy), nosit ochranné pomůcky a chovat se zodpovědně. Dále to opět závisí na domluvě a typu hry.

6. Jaké jsou typy airsoftových zbraní?
Airsoftové zbraně se dělí na tři kategorie - manualní, elektrické a plynové zbraně. Manuální zbraně - před každým výstřelem se musí ručně natáhnout, elektrické zbraně - zbraň natahuje elektromotor, plynové zbraně - zbraň pohání plyn.

7. Když potkávám malé chlapce s mikinami a plastovými zbraněmi střílející barevné kuličky, jedná se o hráče airsoftu?
Nikoliv. Dětem do rukou tyto zbraně nepatří, jelikož jsou prodejné od 18-ti let. Zacházet se zbraní by se mělo s rozumem, protože tyto zbraně mohou ublížit narozdíl od zbraní z vietnamské tržnice, které jsou běžně u těchto dětí k vidění.

8. Kde všude se dá airsoft hrát?
Na uzavřených hříštích nebo v lese, kam běžně nechodí veřejnost.

9. Můžu chodit na veřejnosti s odhalenou zbraní?
Ne, zbraně se musí nosit zakryté, jelikož jsou totožné s jejich ostrými předlohami. Každý by si tyto zbraně mohl splést s ostrými zbraněmi.

10. Existují i kamenné obchody, ve kterých se airsoftová výstroj a výzbroj pořídit nebo jsou pouze eshopy?
Existují i kamenné obchody. Např. lecjaký armyshop nebo specializovaný obchod s potřebami pro airsoft. Eshopů jsou samozřejmě spousty.

Já moc děkuji za rozhovor a doufám, že se i vám líbil.

Důvěrou se nesmí plýtvat

4. listopadu 2013 v 6:00 | Miška |  Život obyčejné blogerky
Důvěra a otevřenost jsou naprosto odlišující se jevy, které k sobě nenavazují.


Přátelství je nádherná věc, která může trvat celý život nebo pouhý den. Je to vztah, který není jednoduché udržet. Když se s někým přátelíte, je důležité dodržovat určitá pravidla, která dokazují to nejpravější přátelství mezi dvěma lidmi.
Tím nejzákladnějším pravidlem, se kterým se v přátelství budete denně setkávat je důvěra.

Důvěra je slovo, které by se nemělo brát s lehkou váhou. Slovo, které znamená mnohem víc, než si nějací lidé myslí. Je to duševní činnost, která pomáhá udržet při životě ať už přátelský nebo partnerský vztah. Důvěrou by se nemělo plýtvat. A tak je důležité si jí vážit.

Víte, jsem tak trochu zvláštní člověk. Nedělá mi problém se seznámit s ostatními lidmi a mým nevětším problémem je obrovská otevřenost, která nikdy nepřinese nic dobrého. Je sice povzbudivé, že jsem pro některé obrovský extrovert, a tak na mě ostatní přihlíží s trochu větší "váhou", ale zároveň je to past, která může neskutečně zklamat.

Otevřenost a důvěra jsou totiž dvě naprosto rozlišná odvětví, která k sobě těžce navazují. Být extrovertem a důvěřovat lidem je velmi těžké. Obvlášť po špatných zkušenostech. Připadá vám totiž, že všichni lidé si to, co jim říkáte, nechají pro sebe. Věříte, že to bude vaše a jejich malé tajemství, které se ale postupem času může změnit v obrovské drbací téma.

Proto i já jsem se nesčetněkrát spálila o pocit důvěry k ostatním lidem. Je totiž zatím jen jeden člověk, který by nikdy neřekl nic, co by bylo moje a jeho tajemství. Je to můj přítel, který mi stále dokazuje, že mu můžu plně důvěřovat. Do tohoto článku ovšem nechci zatahovat partnerský vztah.

Chci se zmínit o mé současné kamarádce, se kterou jsem se několikrát dostala do konfliktu v podobě hádek a častokrát jsem se s ní dlouhou dobu nebavila. Tyto hádky ovšem nikdy nebyly způsobené z nedorozumnění týkajícího se důvěry. V posledních dnech, kdy se spolu hodně bavíme jsem zjistila, že se stává novým člověkem, kterému opravdu můžu důvěřovat. Je sice pravda, že jí zatím neříkám úplně vše, ale je opravdu málo věcí, které mám jen pro sebe. Kamarádka se jmenuje Míla a já doufám, že se stane první kamarádkou, které doopravdy budu moct důvěřovat.


Poznání lidí při jízdách vlakem

2. listopadu 2013 v 6:00 | Miška |  Úvahy
Téměř jednou za dva týdny jezdím ke svému přítelovi, který bydlí asi 80 km od mého bydliště. Častokrát jezdím vlakem z Českých Budějovic a když ne tím, jezdím z města, ve kterém bydlím. Pokud jedu z Budějc, jedu hodinu a půl a pokud z Velenic, jedu 2 a půl hodiny. Je to vcelku náročná cesta, ale nestěžuju si oproti mé kamarádce, která za svým přítelem jezdí vlakem 8 hodin.

Tyto cesty vlakem mají své výhody. Mohu zkoumat lidi, které normálně potkám na ulici na pár sekund. Ve vlaku je mohu pozorovat např. celou dobu, co vlakem jedu. Je to velmi zajímavá podívaná, protože častokrát to stojí opravdu za to. Pokud nepozoruji nádhernou přirodu kolem mě, která se míhá rychlostí 100km/h, mé pohledy směřují např. na velmi zajímavou slečnu sedící naproti mě.

Dívce může být kolem 17-ti let, asi bude nejspíš z bohaté rodiny, protože má kabelku Louis Vuitton a peněženku Gucci. Její pohled upřený do notebooku Acer vypovídá o tom, že se zřejmě baví nad nějakým zábavným filmem nebo seriálem. V dnešní době se my, jako mládež bavíme například nad HIMYM, TBT, PLL... Co mě na ní ovšem velmi zaujalo je její styl líčení. Fialové kouřovky jsou odvedené nepříliš přecizně stejně jako linka, která rámuje její oko. Nejspíš se líčila ve spěchu, protože právě chvátala na vlak, aby se mohla z intru dostat domů. Určitě je na intru, to dokazuje ten kufr, který se snažila dát co nejdéle ode mě aby mi nepřekážel při sezení. Také to dokazuje její studentský průkaz, na kterém je zašrtnuté políčko jízdy o víkendech, což mohou mít pouze "intráci". Je to na pohled vcelku milá holka, snažila se mi udělat co nejvíce místa a pustila mě si sednout s příjemným úsměvem, z čehož jsem měla velikou radost.

Také takhle zkoumáte lidi? Jednou bych chtěla jednoho z těch lidí, které si takhle měřím hlouběji poznat a ověřit si, zda-li jsem se v něčem mýlila.